Svět nelze uchopit v celku. Všeobsažnost světa ale lze fotografováním rozdrobit tak, aby mohl být po kouscích přivlastněn, aby se mohl stát součástí vnitřního světa. Fotografie v mém webu jsou shromažďované pro rozkoš z hromadění známou všem sběratelům. Jsou to ochutnávky z nekonečna, ke kterému fotografie otevírají cestu.

Na začátku byly moje první digitální fotografie květin, které měly asi tak trochu nahrazovat ztracený herbář, který jsem si dělal v dětství. A také fotografie motýlů, náhrada těch, za jejichž pestrými křídly jsem se honil jako kluk na loukách u mojí babičky (tehdy jich bylo, na rozdíl od dneška, na loukách plno). Je to nostalgická náhrada ztraceného a nepřítomného. Časem se web rozrostl o dokumenty pražského Jižního Města, kde jsem již více než 40 let doma. Přibyly elementy české a moravské krajiny a „pohlednicové“ obrázky z Prahy.

Významnou součástí webu se stal můj soukromý Orbis pictus – rubrika Komponenty. Uchovává vizuální stavební kameny ze světa architektury, které srovnává, třídí a sestavuje do mozaiky podle mé vlastní gramatiky. Tvoří jej výčty funkčně si odpovídajících prvků – oken, dveří, portálů, štítů, kleneb, schodišť, klepadel a klik. Jednotlivé vyfotografované objekty jsou sice fragmenty, které ztrácejí kontext celého architektonického díla, ale uspořádání příbuzných prvků z různých slohových období vedle sebe umožňuje jejich srovnávání napříč prostorem a časem.